Analýza klíčových slov: kompletní návod

Napsat článek, který nikdo nehledá, umí každý. Horší je trefit se do toho, co lidé reálně píšou do vyhledávače, protože právě to rozhoduje, jestli váš web někdo najde, nebo skončí někde na desáté stránce Googlu. Přesně proto existuje analýza klíčových slov (=strukturovaný soupis dotazů, které vaše publikum hledá, doplněný o metriky a roztříděný do témat).

V tomto návodu vás provedu celým procesem krok za krokem: od sběru dotazů přes hledanost a obtížnost až po seskupení a namapování na konkrétní stránky. Na konci si odnesete jednoduchou šablonu, do které si všechno zapíšete. Nástroje zmiňuji jen tam, kde se to hodí (podrobné srovnání najdete v samostatném článku nejlepší nástroje na analýzu klíčových slov), tady jde hlavně o postup.

Zajímavost: většina dotazů ve vyhledávání jsou takzvané long-tail fráze o třech a více slovech. Právě ty bývají zlatý důl.

1. Nejdřív si udělejte mapu oboru

Než otevřete jakýkoli nástroj, potřebujete pár výchozích slov (odborně „seed" slova). To jsou obecné pojmy, kolem kterých se váš web točí: pro cukrárnu třeba „dort", „makronky", „svatební dort". Sepište si jich třeba deset až patnáct, a hlavně tak, jak by je napsal váš zákazník, ne jak jim říkáte vy interně.

Rozdíl je zásadní. Odborník napíše „bazální metabolismus", běžný člověk hledá „kolik spálím v klidu". A ono druhé se hledá mnohonásobně častěji.

Tip: Zeptejte se dvou tří lidí mimo obor, jak by danou věc hledali. Za pět minut máte seed slova, na která byste od stolu nepřišli.

2. Sběr: nasypte do nástroje všechno, co jde

Teď seed slova rozšíříte na stovky až tisíce reálných dotazů. Postupně sáhnete po několika zdrojích:

• Google Keyword Planner (zdarma, součást Google Ads) vám k zadaným slovům vyhází související návrhy i s hledaností.

• Marketing Miner od Filipa Podstavce nebo Collabim jsou české nástroje, které jako jedny z mála umí i data ze Seznamu (pro český trh pořád důležitá věc). Oba mají tarif zdarma na vyzkoušení, placené verze startují kolem 538 Kč (Collabim), respektive 649 Kč měsíčně (Marketing Miner).

• Google Search Console, pokud už web nějakou dobu běží. To je poklad: ukazuje dotazy, na které se reálně zobrazujete, včetně těch, o kterých nemáte tušení.

• Napovídač Googlu a sekce „Související dotazy" přímo ve výsledcích. Ruční práce, ale nečekaně bohatá.

Cíl této fáze je jediný: nasbírat co nejširší hromadu. Filtrovat budeme až potom.

3. Dvě čísla, která rozhodují: hledanost a obtížnost

U každého dotazu vás zajímají hlavně dvě metriky.

• Hledanost (search volume) - Je počet vyhledání za měsíc. Pozor na jednu věc: čísla se mezi nástroji liší a rozhodně nejsou svatá. Podle nezávislého testu Digichef.cz Collabim u 49 % testovaných frází hledanost nadhodnocoval, místy o stovky procent, zatímco Marketing Miner patřil k nejpřesnějším zdrojům pro česko-slovenský trh. Proto pro CZ/SK sázím spíš na Marketing Miner, případně rovnou na Google Search Console.

• Obtížnost (keyword difficulty, KD) - Je odhad, jak těžké bude dostat se na první stránku. Škála je obvykle 0–100, čím vyšší číslo, tím hůř. Jenže každý nástroj ji počítá po svém: Ahrefs staví KD skoro výhradně na počtu odkazujících domén u aktuální top desítky, kdežto Semrush do toho míchá i autoritu domén, poměr dofollow/nofollow odkazů a SERP prvky. Stejné slovo tak může mít v Ahrefs KD 23 a v Semrush 58. Nesrovnávejte tedy čísla napříč nástroji, vyberte si jeden a držte se ho.

Můj názor: KD berte jako kompas, ne jako rozsudek. Nízké KD ještě neznamená snadnou pozici. Když v top desítce sedí Wikipedie a dvě velké značky, jejich místa nepřebijete, ani kdybyste napsali desetkrát lepší text. Vždycky se podívejte, kdo tam reálně je.

4. Pryč s balastem, ať zůstane jádro

Z hromady dotazů teď vyházíte nesmysly (překlepy, věci mimo obor, nulovou hledanost bez potenciálu) a zbytek seskupíte podle významu. Deset formulací téhož („analýza klíčových slov", „keyword research", „průzkum klíčových slov") patří k jednomu tématu, ne do deseti různých článků.

Vodítkem je i takzvaný search intent (=záměr, se kterým člověk hledá). Jinou stránku chce ten, kdo se ptá „jak na analýzu klíčových slov", a jinou ten, kdo píše „analýza klíčových slov cena". Rozlišování záměru je téma samo o sobě, rozebírám ho v článku search intent: 4 typy a jak ho určit.

5. Každému tématu jeho stránku

Seskupená témata teď namapujete na konkrétní URL. Zlaté pravidlo zní: jedno téma = jedna stránka. Když na stejné slovo cílíte dvěma články, začnou si konkurovat navzájem (tomu se říká kanibalizace) a Googlu tím jenom komplikujete rozhodování, koho ukázat.

Výstup vypadá zhruba takto:

Hlavní dotaz dané stránky je ten s nejvyšší hledaností, zbytek témata doplňuje a přirozeně se objeví v textu.

6. Šablona: kam si to všechno zapsat

Celá analýza nakonec žije v jedné tabulce. Nemusíte kupovat nic extra, stačí Google Sheets nebo Excel s těmito sloupci:

• klíčové slovo

• hledanost (měsíční)

• KD / obtížnost

• search intent (informační, transakční…)

• téma / cluster (kam slovo patří)

• cílová URL

• priorita / poznámka

Podle sloupce priorita si pak vyberete, čím začít. Moje doporučení: nehoňte hned nejtučnější slova s obří hledaností a KD u stropu. Rozumnější je začít u frází se slušnou hledaností a nízkou obtížností (často právě ty long-tail o třech až šesti slovech), posbírat první pozice a autoritu, a na těžká slova se dostat později.

Co si z toho odnést

Analýza klíčových slov není magie, je to řemeslo o pěti krocích: nasbírat dotazy, přidat hledanost a obtížnost, vyházet balast, seskupit do témat a namapovat na stránky. Čísla z nástrojů berte jako orientaci, ne jako dogma (zvlášť KD, které si každý nástroj počítá po svém), a víc věřte tomu, co vidíte přímo ve výsledcích vyhledávání a v Search Console. Kdo si tuto práci odbude na začátku, ušetří si spoustu textů, které by jinak psal do prázdna. Víc o celkové strategii najdete v pilíři o SEO.